Znalost (anglicky knowledge) je schopnost člověka dávat informace a vjemy do souvislostí a na základě toho usměrňovat své jednání nebo rozhodovat. Je ovlivněna předchozí zkušeností a nabytými vědomostmi. Člověk si tedy své znalosti nese ze své minulosti - od dětství, život v rodině, přes školní vzdělávání až po praxi a vzdělávání ve firmě.
- znalost také potřebujeme k tomu, abychom mohli vytvářet informace z faktů, situací nebo dat
- znalost tedy vytváří přidanou hodnotu
- člověk získává znalost zkušeností, praxí nebo studiem
- znalost každého člověka je unikátní, protože každý člověk má jiné prožitky a zkušenosti
- díky znalostem může člověk intepretovat různé situace a data a může jim porozumět
- znalost je závislá na inteligenci jedince
- znalost pomáhá dávat věci do souvislostí
Znloasti jsou jeden typ zdrojů, resp. vstupů do produkčního procesu ve firmě.
Ikujiro Nonaka a Hirotaka Takeuchi vytvořili následující klasifikaci znalostí, která je jednou z nejpoužívanějších:
- Explicitní znalosti – mohou být vyjádřeny ve formálním jazyce, snadno se předávají druhým, snadno se zpracovávají pomocí informačních a komunikačních technologií a jsou přechovávány v databázích (zhruba se dají ztotožnit s organizačním kapitálem)
- Tacitní znalosti – osobní znalosti zahrnuté v individuální zkušenosti obsahující nehmotné faktory jako jsou osobní přesvědčení, náhledy a hodnotové systémy, jsou obtížně vyjádřitelné formálním jazykem (obtížně neznamená, že je nelze vyjádřit), předtím než jsou vyjádřeny, musí být převedeny do podoby slov, modelů a čísel (zhruba se dají ztotožnit s lidským kapitálem a částečně i se sociálním kapitálem)
Předávání znalostí je tedy komplikovaný proces - na druhého člověka lze přenést jen explicitní znalosti a to ještě za podmínky, že druhý člověk má vhodné předpoklady k tomu znalost přijmout.
„Tou největší výzvou stojící před manažery v rozvinutých zemích je zvýšení produktivity lidí pracujících se znalostmi a zajišťujících služby.“
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená