Zmocnění (Empowerment)

„…nikdo nemůže činit mnoho rozhodnutí a navíc dobře.“

Alfred Pritchard Sloan

Empowerment, překládá se někdy jako zmocnění, či posílení, často se používá anglický výraz Empowerment. Jedná se o označení přístupu nebo stylu vedení, který je zaměřen na posilování pravomocí, zvyšování duchovní, politické, společenské, ekonomické nebo rozhodovací síly pracovníků nebo organizačních jednotek. Empowerment je širší pojem než je delegování pravomocí, protože je zaměřen na využití celkového potenciálu pracovníků, (nápady, energii, nadšení a znalosti). Empowerment vyžaduje prostředí důvěry, společně sdílených cílů, určitou volnost v rozhodování, ale také vysokou míru odpovědnosti zmocněných pracovníků.

Jde tedy o systematický přenos rozhodovacích pravomocí z vyšších stupňů rozhodovací hierarchie na nižší doprovázený přenosem odpovědností.

Ve prospěch zmocňování se obvykle uvádějí následující argumenty:

• Zmocnění pracovníci se učí samostatně rozhodovat a tím se profesně rozvíjejí
• Vedoucí pracovník si uvolňuje ruce od nadbytku rozhodování, které musel dělat a ponechává si ve svých rukou jen zásadní rozhodnutí
• Zmocnění působí motivačně na zmocněné pracovníky a větší volnost jednání obohacuje jejich práci
• Rozhodovací hierarchie založená na zmocnění je pokládána za flexibilnější
• Rozhodnutí jsou přijímána rychleji, přímo na místě a se znalostí věci

Využití zmocnění v praxi: Může být doprovodným jevem decentralizace, kdy jde o delegování rozhodovacích pravomocí z výše postavených manažerů na nižší úrovně řízení a to zejména proto, že se jedná spíše o styl vedení než o pouhou organizační techniku.