Změny

„Trvale úspěšný může být jen ten, kdo se přizpůsobí měnícím se podmínkám.“

Niccolò Machiavelli

Změny jsou základní charakteristikou života moderních organizací. Výstižně to vyjadřuje Warren Bennis: „Starý způsob myšlení lze shrnout třemi slovy: kontrola, řád a předpověditelnost. A to bylo v pořádku ve stabilním prostředí, v němž jste do značné míry mohli kontrolovat, nařizovat a předpovídat. V jednadvacátém století tomu ale tak nebude. Budeme svědky stále rychlejších změn. A aby se s těmito změnami organizace dokázaly vypořádat, budou muset opustit vyjeté koleje. Stanou se z nich nejednoznačná a chaotická střediska pracovní aktivity. A budou plné překvapení.“

Peter F. Drucker definuje význam změn takto „Podnikatelská činnost je založena na teorii ekonomiky a společnosti. Tato teorie považuje změnu za cosi normálního a dokonce prospěšného. A za hlavní úkol společnosti – a zejména ekonomiky – považuje úkol dělat věci jinak a ne dělat lépe něco, co se už dělá. To v zásadě vystihuje podstatu myšlenky, kterou chtěl před dvěma sty lety vyjádřit Say, když razil termín entrepreneur neboli podnikatel. Jeho označení bylo myšleno jako programové prohlášení a jako vyjádření nekonformismu: podnikatel narušuje a boří existující organizační struktury. Jak to formuloval Joseph Schumpeter, jeho úkolem je ‚tvůrčí destrukce‘.“

Peter F.Drucker také definoval koncem osmdesátých let turbulenci v podnikovém řízení, která se podle některých dalších autorů prohlubuje v současné době až do chaosu. Tyto přístupy tvoří filosofii řízení v proměnlivém prostředí a management se stává z velké části řízením změn. Nový způsob řízení je definován jako znalostní podnik.

Z hlediska managementu je podstatná velikost změny a její vliv na organizaci, její procesy a další zdroje.

Základní typy změn v organizaci:

• Provozní změny - takové změny, které nemají zásadní vliv na změnu procesů a dalších zdrojů organizace
• Rozvojové změny - takové změny, které vyvolávají další změny v procesech a zdrojích