Životnost (anglicky Obsolescence) je doba, po kterou nějaký předmět, zařízení, infrastruktura, vybavení zůstane funkční a udrží si požadované vlastnosti. Ty mohou být estetické, užitkové nebo funkční.
Podle toho v praxi rozeznáváme více druhů životnosti.
- Morální životnost (je doba, po kterou považujeme výrobek nebo věc za esteticky nebo společensky přijatelnou)
- Ekonomická životnost je doba, po kterou si věc zachovává svoji ekonomickou užitečnost a smysluplnost
- Funkční, technická fyzická životnost (je doba, po kterou výrobek nebo věc opravdu vydrží, i když už esteticky nevyhovuje)
Z hlediska délky živostnosti se rozlišují věci, majetek firmy na:
- Dlouhodobá životnost je přes 80 let, jedná se většinou o pevné a robustní stavby nebo prvky infrastruktury, izolační prvky a podobně
- Střednědobá životnost je od 5 do 80 let
- Krátká životnost je od 1 do 5 let
- Velmi krátká životnost je do 1 roku
Proč potřebujeme znát životnost?
Živostnost je důležitá vlastnost všech zařízení i infrastruktury firem. Je to důležitý údaj pro plánování a tvorbu rozpočtu, protože po skončení životnosti je třeba nějaké investice - buď investice do opravy, rekonstrukce nebo do nákupu nové věci. Životnost výrobků nebo infrastruktury má tedy velký vliv na finanční plánování. Životnost u celé řady movitých či nemovitých věcí lze prodloužit vhodnou údržbou. Z finančního hlediska je třeba hledět na to, aby například celkové náklady na údržbu po dobu životnosti (TCO) nepřekročily pořizovací náklady na nový výrobek. Z pohledu ekologického je více žádoucí, aby daný předmět měl životnost pokud možno co nejdelší.
V účetnictví doba životnosti vyjadřuje opotřebení majetku vyjádřené v peněžních jednotkách. Toto opotřebení s v účetnictví nazývá roční účetní odpis. Účetní hodnota takového majetku tedy průběžně klesá a po určitých letech dosáhne majetek nulové účetní hodnoty (respektive součet odpisů dosáhne nákupní hodnoty), přestože fakticky ješ slouží dál (viz fyzická životnost). Finanční vyjádření životnosti v účetnictví má smysl hlavně z daňového hlediska.
Roční účetní odpis se tedy stanoví jako podíl vstupní ceny majetku a počtu let účetní životnosti.
Životnost také bývá důležitým parametrem konkurenčního soupeření - v některých oblastech je pro zákazníky či spotřebitele velmi důležitá a tvoří podstatnou součást nákupního rozhodování.
Co rozhoduje o životnosti?
Nejčastější důvody zkracování nebo ukončení živostnosti jsou následující:
- Móda (výrobek nebo věc vyjde z módy a ukončí morální životnost). Velmi častý důvod u spotřebního zboží, elektroniky
- Zhoršené estetické vlastnosti (věc již není pěkná) například v důsledku povětrnostních podmínek, slunečního záření, velkého opotřebení či poškrábání nebo poškození
- Drahý provoz (daná věc má drahý provoz se srovnatelnou novou věcí) může být v důsledku opotřebení nebo vývoje úspornějších technologií
- Hlučnost (daná věc je v důsledku opotřebení nebo vývoje nových technologií než srovnatelná nová věc)
- Nevyhovuje legislativě (nová nebo změněná legislativa neumožňuje provoz)
- Rozbití nebo poškození (v důsledku rozbití nebo poškození nelze věc používat, je nutná oprava nebo výměna)
- Hygienické vlastnosti (daná věc nevyhovuje z hygienických důvodů)
Čím je životnost ovlivněna?
Životnost ovlivňují nejen použité materiály a technologie, ale také diktát trhu. Řada zařízení, zejména ve spotřebním průmyslu je dnes konstruována na dobu své morální životnosti tak, aby docházelo k neustálému a opakovanému nákupu nových věcí. Výrobky jsou s takovou krátkou životností záměrně navrhovány, konstruovány a vyráběny.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená