Vodopádový model (Waterfall model)

Vodopádový model (někdy též vodopádový přístup) je přístup k vývoji nebo k řízení projektu, který předpokládá předem jasně daný plán, tedy sekvenční postup od analýzy.

Název vychází z přirovnání posloupnosti jednotlivých fází projektu k protékání vody vodopádem. Poprvé jej publikoval Winston W. Royce v roce 1970 a to pomocí sedmi základních fází:

• Systémové požadavky (System requirements)
• Softwarové požadavky (Software requirements)
• Analýza (Analysis)
• Návrh programu (Program design)
• Implementace (Coding)
• Testování (Testing)
• Provoz (Operations)

Vodopádový model v praxi: Vodopádový přístup klade důraz na plánování, termíny a časový rozvrh prací. Počítá s detailním naplánováním jednotlivých kroků a následném dodržování postupu při vývoji nebo realizaci projekty. Projektovému týmu je daný minimální prostor na změny v průběhu realizace, což je pro některé typy projektů nutné.
Tento postup je vlastně “klasický přístup” k řízení projektů, který se drží plánu projektu. Vodopádový přístup je vhodný a užitečný v projektech, který mají jasný cíl a jasně definovatelný postup a rozdělení prací. Pro jejich naplánování se často používá Ganttův diagram. Úkolem manažera projektu je pak dodržet stanovený postup, čas a rozpočet (viz magický trojúhelník projektového řízení).

Vodopádový model je v protikladu vůči tzv. agilním přístupům, které jsou naopak vhodnější pro vývojové projekty, které potřebují velkou míru inovací a upřesňování v průběhu vývoje.