Uživatelské jméno

Uživatelské jméno (anglicky username) je jednoznačná identifikace uživatele v nějakém software či aplikaci. Pomocí uživatelského jména se uživatelé přihlašují. Je to vlastně identifikátor jejich digitální identity. Z důvodů bezpečnosti se uživatelské jméno kombinuje s heslem. Někdy se v hovoru uživatelské jméno zkracuje jen na “uživatel”.

K čemu slouží uživatelské jméno v praxi?

Jak již bylo uvedeno, uživatelské jméno slouží k jednoznačné identifikaci uživatele v nějakém software, aplikaci, webové diskusi či portálu. Uživatelé tedy mají obvykle různá uživatelská jména pro různé aplikace (pokud to není zařízeno jinak, viz dále). Uživatelské jméno slouží k identifikaci uživatele a jsou s ním spojeny veškeré aktivity, které uživatel po přihlášení do aplikace provede.

Ke každému uživatelskému jménu jsou přiřazeny nějaká práva a oprávnění, které může daný uživatel vykonávat. Uživatel s nevyšší mírou oprávnění se nazývá administrátor, admin.

Volba správného uživatelského jména

U mnoha aplikací, zvláště pak na internetu si uživatel může zvolit vlastní uživatelské jméno. Správný výběr uživatelského jména je v zájmu každého z nás a volíme taková jména, která odpovídají aplikaci, do které se hlásíme (tedy hlavně podle toho, zdali vystupujeme pod skutečnou nebo pod skrytou identitou). V mnoha případech je to nějaký tvar z vlastního jména (např. jan_novak), jindy je to přezdívka či pseudonym. V poslední době se významně začíná používat jako uživatelské jméno emailová adresa, protože má tři zásadní výhody. Jednak uživatel nemusí nic nového vymýšlet (a pamatovat si), jednak e-mailová adresa je unikátní (takže se nestrefujeme do již obsazených uživatelských jmen) a jednak e-mailová adresa zároveň slouží ke komunikaci a v případě zapomenutí hesla lze na uvedený email zaslat nové heslo.

Jaké je nejlepší uživatelské jméno?

Praxe ukazuje, že nejlepší volbou je emailová adresa jako uživatelské jméno.

V podnikových aplikacích to je s uživatelským jménem jinak. Zde bývá většinou přiděleno správcem aplikace, pokud je zavedený nějaký systém přidělování a správy uživatelských účtů, pak může být v rámci organizace jedno centrální heslo, se kterým se uživatelé přihlašují všude (tzv. single-sign on).