Územní a místní samospráva (Local Government)

Územní a místní samospráva (anglicky Local Government) je součástí veřejné správy.

Zahrnuje samosprávu vykonávanou územně samosprávnými celky. V České republice existují dvě úrovně územní samosprávy:

• Základní územně samosprávné celky (obce) - veřejnoprávní korporace, které mají vlastní majetek a hospodaří s vlastním rozpočtem. Vystupují vlastním jménem v právních vztazích a nesou odpovědnost plynoucí z těchto vztahů. Obcí se rozumí též městys, město a statutární město (hlavní město Praha je zároveň krajem). Územně je jejich působnost omezena na území obce, které je tvořeno jedním nebo více katastrálními územími.
• Vyšší územně samosprávné celky (kraje) - veřejnoprávní korporace, které mají vlastní majetek a hospodaří s vlastním rozpočetem. Vystupují vlastním jménem v právních vztazích a nesou odpovědnost plynoucí z těchto vztahů. V České republice existuje čtrnáct krajů. Územně je jejich působnost omezena na území kraje, které je určeno výčtem území obcí patřících do kraje.

V souvislosti s územní samosprávou používá ekonomická teorie pojem veřejné statky.  Veřejné statky jsou jedním z charakteristikcých produktů územní samosprávy. Ovšem ne všechny veřejné služby jsou veřejnými statky.

Podrobnosti o územně samosprávných celcích lze nalézt v těchto právních předpisech:

• Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
• Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č.129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů