SWOT analýza

SWOT analýza je univerzální analytická technika používaná pro zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo nějakého konkrétního záměru (například nového produktu či služby). Nejčastěji je SWOT analýza používána jako situační analýza v rámci strategického řízení a marketingu. Autorem SWOT analýzy je Albert Humphrey, který ji navrhl v šedesátých letech 20. století. SWOT je akronym z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů:

• Strengths - silné stránky, tedy v čem je organizace dobrá
• Weaknesses - slabé stránky, tedy v čem je špatná
• Opportunities - příležitosti, tedy co lze využít
• Threats - hrozby, tedy na co je nutné dávat pozor

K čemu je a jak funguje SWOT analýza v praxi?

Vzhledem k tomu, že SWOT analýza je velmi univerzální a jednou z nejpoužívanějších analytických technik vůbec a její využití v praxi je velmi široké. Primárně byla vymyšlena pro hodnocení celé organizace (pro strategické řízení a rozhodování), ale použít ji lze téměř na cokoliv. Příkladem je třeba osobní hodnocení lidí při pracovním pohovoru. Je možné ji použít pro organizaci / podnik jako celek nebo pro jednotlivé oblasti, produkty nebo jiné záměry. Je také širší součástí řízení rizik, neboť postihuje klíčové zdroje rizik (hrozby), pomáhá si je uvědomit a případně nastavit protiopatření. Pro vnější faktory platí, že je zapotřebí předem jasně stanovit, co se za ně, s ohledem na analyzovaný problém nebo subjekt, považuje. Může to být okolí podniku nebo okolí jedné organizační jednotky.

Její podstatou je identifikovat klíčové silné a slabé stránky uvnitř, tedy v čem je organizace (nebo její část) dobrá a v čem špatná. Stejně tak je důležité znát klíčové příležitosti a hrozby, které se nacházejí v okolí organizace. Cílem SWOT analýzy je identifikovat a následně omezit slabé stránky, podporovat silné stránky, hledat nové příležitosti a znát hrozby. Organizace by měla využívat příležitostí, které se nabízejí a umět předcházet hrozbám.

Jaká jsou základní pravidla a postup při vytváření SWOT analýzy?

Přestože princip SWOT analýzy se zdá být velmi jednoduchý, tak abyste dostali smysluplný výsledek, je třeba dodržovat základní pravidla. Nestačí jen nějak vyplnit 4 kvadranty prvním seznamem co vás napadne. Bez správného postupu vám zůstane jen vyplněná tabulka. V praxi se můžete setkat s celou řadou různých postupů a doporučení, jak SWOT analýzu provádět. Jejich základní a společné rysy jsou tyto:

• Zaměřte se na klíčové a důležité věci. Dlouhý seznam s řadou nepodstatných věcí pouze rozptýlí vaši pozornost. Důležité je slovo klíčové faktory
• Zahrnujte pouze fakta a objektivní faktory, ne domněnky nebo spekulace. Pouze věci, které jsou nějak měřitelné nebo změřitelné dávají analýze důraz.
• Využijte týmovou spolupráci a názory ostataních. Důležitost a objektivnost vám potvrdí kolegové - jen ty věci, na kterých se shodnete ve více lidech mají váhu.
• Rozepište faktory do 4 SWOT kvadrantů
• Vyhodnoťte co s tím. Hledejte cesty jak využít vaší situace, případně jak ji zlepšit. K tomu použijte následující hodnocení mezi kvadranty - to je klíčem ke správnému stanovení SWOT analýzy, pomůže totiž stanovit strategii realizace dalších opatření.
  • Jak pomocí silných stránek využít příležitosti na trhu? S-O hodnocení
  • Jak využít příležitosti k odstranění nebo snížení našich slabých stránek? W-O hodnocení
  • Jak využít silné stránky odvrácení hrozeb? S-T hodnocení
  • Jak snížit hrozby ve vztahu k našim slabým stránkám? W-T hodnocení
• Případně zrevidujte faktory, pokud jste během hodnocení přišli na něco jiného než před ním

Jaké další metody můžete využít při vytváření SWOT analýzy?

• Pro vnitřní faktory (v čem je organizace dobrá a špatná), tedy nalezení silných a slabých stránek můžete použít:
  • Finanční analýzy organizace
  • Hodnocení pomocí EFQM
  • Analýza hodnotového řetězce (Value Stream Mapping (VSM))
  • Analýzy zdrojů (například Grantova analýza, VRIO analýza)
  • Analýzy produktového portfolia (například Bostonská matice)
• Pro vnější faktory hledáte v okolí organizace příležitosti. K tomu lze použít například:
  • Analýza trendů vzdáleného prostředí (například PESTLE Analýza)
  • Sektorová analýza (například Porterova analýza 5F (Five Forces))
  • Analýza konkurenčního postavení (Segmentace trhu, analýza potřeb zákazníků, analýza konkurentů)