Status report

Status report je hlášení o stavu za nějaké časové období. Obsahuje informace o stavu, pokroku nebo o problémech nějaké aktivity či projektu. Může to být hlášení ústní nebo písemné. Aby měl status report nějakou vypovídací hodnotu, měl by mít předem dohodnutou podobu a měl by být podávaný v předem dohodnutý čas.

Status report podává člen týmu nebo podřízený svému nadřízenému nebo člověku s odpovědností za celou aktivitu nebo projekt (například vedoucímu projektu).

Proč se status report vytváří?

Vytváření a kontrola pravidelných hlášení o stavu jednoduchá technika, která umožní včas odhalit případná rizika, odchylky od časového plánu, od kvality, od plánovaných nákladů a podobně. Pokud jsou odchylky odhaleny včas, lze na ně také včas reagovat a případně uplatnit opatření, která mohou zabránit větším škodám. Díky status reportu tak lze včas předcházet problémům.

Kdy a jak se status report používá?

Typicky se se status reportem potkáte v řízení projektů nebo v rámci strategického řízení. Tedy vždy, když se jedná o nějakou řízenou, časově dlouhou aktivitu (projekt) - typicky víceměsíční, roční. Taková dlouhá aktivita nelze řídit jen tak, že na začátku je zadání a po několika měsících zjistíme výsledek. Průběh plnění je třeba pravidelně kontrolovat - typicky na týdenní, měsíční nebo milníkové bázi. Právě na konci těchto předem daných časových úseků se vytváří status report.

Co má správný status report obsahovat?

Obecně nemá status report nemá předepsanou nějako normovanou strukturu. Ta je dána situací, firemními předpisy, zvyklostmi nebo může vycházet z konkrétní metodiky přo řízení projektů (například PRINCE2). Obvykle my měl status report obsahovat rozdíl, odchylky, oproti plánovanému stavu.