Inteligence roje, Inteligence hejna nebo rojová inteligence, kolektivní inteligence (anglicky Swarm intelligence) je inteligence založená na chování živočichů jednoho druhu v hejnu (nebo roji, stádu, skupině). Pojem poprvé použili Jing Wang a Gerardo Beni v roce 1989 v kontextu celulárních robotických systémů.
Jak vypadá inteligence roje v praxi a k čemu se využívá?
Je založená na tom, že hejno (dav, roj, stádo) živočichů se chová a pohybuje jako jeden živý organismus s to s určitou logikou, inteligencí. Ta vzniká spoluprací stovek nebo tisíců jedinců aniž by jim kdokoliv velel a je větší respektive jiná, než inteligence jednotlivých tvorů. Například hejno ryb, mravenců nebo kobylek vájemně spolupracuje a spoluprací dokáže překonat překážku nebo odrazit nebezpečí. Jednají stejně podle vlastností prostředí ve kterém se pohybují, dokáží rychle zareagovat například rozestoupit se pokud na ně zaútočí predátor aniž by do sebe naráželi. Jako cele působí jednolitě.
Inteligence hejna se využívá pro odvození chování komplexních systémů, v robotice, umělé inteligenci, v logistice (například optimalizace mravenčí kolonií) nebo má také vojenské uplatnění.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená