Provozní úvěr (anglicky Operating loan) je určený k financování provozních potřeb firmy, tedy k pokrytí krátkodobých výkyvů v příjmech, k nákupu materiálu, zboží a podobně. Provozní úvěry zajišťují většinou banky v rámci svých bankovních služeb pro firmy.
Co je charakteristické pro provozní úvěr?
- Je typicky krátkodobý - v horizontu týdnů, maximálně měsíců.
- Bývá neúčelový - firma sama rozhoduje, na co finanční prostředky použije. Například investiční úvěr je naopak zpravidla vázaný pouze na předmět investice.
- Bývá nezajištěný - respektive s určitým limitem, finančním stropem, který určí banka na základě historie firmy, jejího obratu, bonity a podobně. To je typické například pro kontokorentní úvěr.
- Administrativní a finanční náročnost schválení úvěru je významně menší než u investičních úvěrů, banky si účtují částky buď v řádu tisíců korun, nebo poskytují provozní úvěr v předem schváleném finančním rámci a pak je administrace firmy se schvalováním úvěru nulová
- V případě ručení se používá směnka
Typická výše provozního úvěru je od statisíců po několik milionů korun. Může být ale i vyšší, což závisí na obratu firmy.
Jaké existují druhy provozních úvěrů?
Nejčastější formou provozního úvěru jsou:
- Provozní bankovní úvěr je sjednávaný na určitou dobu se splátkovým kalendářem
- Kontokorentní úvěr - je ideální pro vykrývání výkyvů v cashflow (provozním kapitálu); patří mezi drahé způsoby financování, protože firma platí vysoké úroky; je sjednávaný jako úvěrový rámec s průběžným čerpáním
- Factoring se používá na financování (odkup) zásob a pohledávek
- Forfaiting je používaný pro financování dlouhodobých pohledávek ve větších objemech
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená