Právo EU (anglicky EU law) je společné právo, které je uplatňováno na území Evropské Unie pomocí různých právních aktů a dokumentů. Ty jsou vytvářeny a schvalovány podle postupů stanovených ve článcích jednotlivých smluv EU, které ratifikují členské státy. Pomocí práva EU jsou pak uplatňovány cíle Evropské unie.
Jednotlivé právní akty a dokumenty mají různou sílu a dosah - některé z nich mají pro členské státy, občany nebo firmy právní závaznost, jiné ji nemají. Stejně tak je dosah některých z nich na všechny země Evropské unie, u jiných se týká pouze některých. Některá nařízení se mohou dokonce týkat i firem mimo Evropskou unii (např. GDPR).
Jaké jsou hlavní typy právních dokumentů EU?
- Nařízení (Regulations) jsou nejsilnější právní dokumenty, jsou právně závazná. Platí v celém svém rozsahu v celé EU. Příkladem nařízení EU je GDPR.
- Směrnice (Directives) stanovují cíle, které musí členské země EU splnit. V jednotlivých zemích pak musí být přijaty zákony, které pomáhají těchto cílů dosáhnout. Příkladem je Směrnice EU o právech spotřebitelů nebo PSD2
- Rozhodnutí (Decisions) jsou závazná pro všechny, pro které jsou určena - například pro jednotlivé státy nebo pro firmy či jiné organizace. Příkladem je Rozhodnutí o účasti EU v různých protiteroristických organizacích.
- Doporučení (Recommendations) nejsou závazná
- Stanoviska (Opinions) slouží k vyjádření názoru k určitému tématu či otázce. Nejsou závazná ani povinná, nezakládají zákonnou povinnost.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená