Počítač (anglicky computer) je zařízení, které prostřednictvím instrukcí zpracovává logické nebo aritmetické operace. Sestává se z minimálně jedné jednotky, která provádí výpočet (procesor) a paměti, která uchovává výsledek (data). Soudobé počítače jsou elektronická zařízení, která pro programovatelná a zpracovávají data v elektronické podobě. V počátcích byly počítače založené na mechanických částech ( viz například Babbagův analytický stroj) a data byla uchovávána pomocí mechanických médií (například děrné štítky).
Počítač tedy může být mechanický, analogový či elektronický.
Moderní elektronický počítač se typicky skládá řídící výpočetní jednotky (CPU), která řídí posloupnost instrukcí, z paměti a nějakého vstupního či výstupního zařízení (např. display, klávesnice). Nad tímto hardware obvykle běží nějaký počítačový program (software). Základní princip většiny klasických počítačů je stejný - počítají nějakou funkci a jejich výkon je limitován pouze kapacitou paměti a rychlostí výpočtu (operating speed).
Jak vypadá počítač?
Většina lidí si pod pojmem počítač představí klasický stolní počítač, notebook, tablet nebo moderní chytrý telefon. Různých podob a forem počítačů je ale mnohem více. Dnes počítače najdeme téměř ve všech elektronických zařízeních - přenosných i nepřenosných, která řídí nebo nějakým způsobem ovládají či alespoň něco regulují. Počítače najdeme v letadlech, autech, digitálních fotoaparátech, televizích, chytrých hodinkách, termostatech, ale třeba i lednicích, pračkách, zámcích nebo i v nábytku, botách či hrnečku s čajem. S postupnou miniaturizací a nástupem internetu věcí může být počítač téměř kdekoliv (viz např. Intel Edison).
Jaká je budoucnost počítačů?
Současné počítače fungují na bázi vodičů (kovů), polovodičů a elektřiny. V budoucnu bude pokračovat, v souladu s Moorovým zákonem, současná miniaturizace a snižování spotřeby energie při současném nárůstu výkonu. To však již naráží na fyzikální limity a tak v budoucnu budou počítače používat atomy, DNA či světlo. Mohou tak dosáhnout velikosti molekul (tzv. nano počítače) a dokonce i sebereplikace, což by znamenalo vlastně vznik umělého života. Navíc nano počítače mohou být uvnitř lidského těla, součástí oblečení či dalších věcí denní potřeby.
Každopádně běžné počítače se stanou tak samozřejmou a neviditelnou součástí našich životů, že je přestaneme vnímat - stanou se neviditelné v přeneseném slova smyslu.
Počítače pro větší výpočetní výkony budou pravděpodobně na bázi neuronových, kvantových či DNA počítačů, které zcela mění a prolamují základní principy klasických počítačů i jejich výkon.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená