Neverbální komunikace (anglicky Nonverbal communication) je pojem sociální psychologie. Označují se jím veškeré mimomoverbální složky komunikace:
- Tón hlasu (intonace)
- Pohled a výraz očí
- Tělesný oostoj (posturologie)
- Gesta (gestika) - pohyby hlavou, rukou
- Doteky a tělesný kontakt (haptika)
- Výraz tváře (mimika)
- Pohyby těla - rukou, nohou, trupu – (kinesika)
- Vzdálenost a zaujímání pozice v prostoru místnosti (proxemika)
- Fyzické aspekty zjevu (účes, oblečení)
K čemu je nám neverbální komunikace?
Dobré „čtení“ i používání neverbální komunikace umožňuje efektivnější komunikaci i lepší pochopení často skrytých motivů partnera nebo partnerů v komunikaci.
Většina popsaných složek je kulturně (v různých kulturách je vykládána různě) i situačně podmíněná a tudíž nemusí být jednoduchá jejich interpretace - s výjimkou mimiky - viz Action Coding System a šesti základních emocí. Pomocí neverbální komunikace někdy nahrazujeme a někdy podporujeme, zdůrazňujeme naši verbální komunikaci. Je lidskou přirozeností, že neverbální komunikací se vyjadřují emoce.
Obecně se udává, že velká část sdělení v lidské komunikaci je předávána právě neverbálně. Při běžné komunikaci, kde je důraz na sdělování faktů a logických informací tvoří neverbální komunikace zhruba 30 % zatímco při vyjadřování emočního obsahu může tvořit až 90% sdělení.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená