CSF (Critical Success Factors) Kritické faktory úspěchu

CSF (Critical Success Factors) - překládá se jako  Kritické faktory úspěchu (KFÚ), používá se běžně anglická zkratka CSF. Jde o jednoduchou analytickou techniku, přístup, který se používá v modelování organizace a jejího fungování nebo nějaké situace či projektu a je výrazně analogický Paretovu pravidlu či pravidlu úzkého hrdla.

V souladu s pojetím CSF je plně postačující vymezit a vybrat pouze ty fenomény (faktory), které jsou nejpodstatnější pro úspěch organizace nebo nějakého konkrétního záměru či plánu. Díky tomu se množství sledovaných jevů může omezit řádově na jednotky, místo sledování desítek, stovek či tisíců jevů.

K čemu a kdy se potřebujeme v praxi znát kritické faktory úspěchu?

Analýza kritických faktorů úspěchu se používá ve všech situacích, kde je třeba umět pojmenovat klíčové faktory, které mohou znamenat selhání, či neúspěch nebo naopak. Jde o univerzální analýzu, která je šíří svého využití podobná například SWOT analýze.

Dále jsou uvedeny některé typické modely kritických faktorů úspěchu:

• Leavittův diamant (Leavitt’s Diamond)
• McKinsey 7S
• MIT 90’s
• Organizační architektura (Organizational Architecture)

Modely kritických faktorů úspěchu využívá řízení změn pomocí CSF. CSF je příbuzný technikám dekompozice organizace. Když nám něco k úspěchu chybí - například k úspěchu u zákazníků nebo k úspěšnému dokončení změny, pak hovoříme o tzv. success gap.