Jednofaktorová autentizace (Single-factor Authentization)

Jednofaktorové ověření (anglicky Single-factor Authentization) je ten nejjednodušší a nejrozšířenější způsob ověření totožnosti - za použití jedné věci, kterou ten člověk zná nebo - například hesla nebo klíče. Za většiny normálních okolností je to bezpečný a dostačující způsob, jak zajistit vstup lidí někam.

Pro ověřování v náročnějších nebo citlivějších situacích se využívá pro ověřování více faktorů (dvou- nebo tří-faktorové ověřování).

Co to znamená ten faktor?

Faktorem je něco, co člověk má nebo zná. Příkladem faktorů pro ověřování je:

• Klíč
• Heslo (Password)
• Vstupní PIN
• Vstupní karta
• Osobní doklad

Jaké jsou příklady jednofaktorové autentizace v praxi?

Tento způsob ověřování uživatele aplikace nebo osoby je nejběžnějším způsobem, který pro většinu situací plně dostačuje. Příklady jednofaktorového ověření jsou:

• Uživatelské jméno + heslo k přístupu do aplikace, software
• Ověření člověka pomocí jeho osobního dokladu (občanský průkaz)
• Ověření vstupu do budovy pomocí vstupní karty, klíče nebo PINu

Je jednofaktorové bezpečné nebo ne?

Vždy záleží na okolnostech a také síle toho faktoru. Při dodržení určitých zásad je takové ověření pro naprostou většinu situací dostačující. Zásadou je, aby faktor byl bezpečný a nedal se snadno napodobit, tedy například heslo by mělo být silné, klíč, vstupní karta nebo průkaz totožnosti by neměla být jednoduše padělatelné a podobně. Každý si určitě dokážeme představit, že jednoduchý klíč například od šatní skříně je mnohem snadněji padělatelný než bezpečnostní klíč od vchodových dveří. Obojí je přitom “pouhé” jednofaktorové ověření.