Interaktivní komunikace (anglicky Interactive communication) je obousměrná, a taková, která probíhá aktivně mezi dvěma stranami navzájem. Při ní komunikující strany střídají v přijímání a vysílání informací a vzájemně na sebe reagují. Typickým příkladem je obyčejný lidský rozhovor nebo chatová diskuse. Opakem interaktivní komunikace je komunikace pasivní, při které strana, která informace přijímá, nemá šanci reagovat na druhou stranu (například poslech rádia, čtení novin a podobně).
Inteaktivní komunikace může probíhat mezi dvěma nebo více stranami.
Kde se interaktivní komunikace využívá?
Interaktivní komunikace je pochopitelně základem běžné mezilidské každodenní komunikace (někdy se používá pojem sociální komunikace) ve firmách i mimo ně. S nástupem technologií, jako je telefon a následně internet mohla být rozšířena i na situace, kdy se lidé nemohou přímo potkat.
- Uvnitř firmy je interaktivní mezilidská komunikace základem veškerého fungování
- V marketingu se interaktivní komunikace stále více uplatňuje díky internetovým technologiím, jako jsou sociální média, diskuse a podobně
- Při vztazích se zákazníky je interaktivní komunikace buď základem prodeje (například přímý prodej zboží) nebo doplňuje neosobní formy prodeje (například jako doplněk objednání v eshopu)
- Při vztazích s dodavateli nebo úřady je to stejné jako se zákazníky
Z hlediska nákladů firmy je interaktivní komunikace vždy o nákladnější, protože vyžaduje osobní přístup - a ne vždy je možné z ekonomických nebo kapacitních důvodů si takový osobní přístup dovolit. Na druhou stranu je mnohem osobnější a když je dobře prováděna, vede k vyšší spokojenosti druhé strany. To platí samozřejmě i pro vnitrofiremní komunikaci.
Interaktivní komunikace se ale nemusí týkat pouze lidí, ale mohou spolu dobře interagovat i stroje. S nástupem umělé inteligence nebo machine learningu se více rozšiřuje i využití strojů například jako recepční nebo jako chatbotů.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená