HDP Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product)

Hrubý domácí produkt (HDP) – (GDP - Gross Domestic Product) - je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. HDP se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Slovo produkt vyjadřuje přírůstek bohatství. Časovým obdobím bývá obvykle rok. Změna HDP za určité období vyjadřuje rychlost hospodářského růstu země. V mezinárodních srovnáních se také používá přepočtený HDP na obyvatele (per capita), který lze použít jako hrubé měřítko životní úrovně a relativního bohatství společnosti. 

HDP v praxi: HDP se používá jako makroekonomický ukazatel pro měření výkonnosti ekonomiky státu nebo země. Dále se používá pro srovnání ekonomik v čase. Pro tato srovnání je ale důležité zahrnout změnu hodnoty peněz pro různá období. 

Výpočet HDP

Domácí produkt lze vypočítat třemi způsoby. Každá metoda představuje jiný pohled na totéž. V HDP nejsou započítány hodnoty, které lidé vytváří mimo oficiální trh (např. práce na zahradě, doma, práce protislužbou), nedokáže tedy pojmout veškeré bohatství a zachytit tak blahobyt obyvatel. Tento nedostatek je patrný hlavně u rozvojových zemí, kde si lidé velkou část obživy zajistí vlastní produkcí. Do HDP není samozřejmě zahrnuta ilegální produkce (např. výroba a prodej drog, prostituce, nepřiznané zisky).

Produkční metoda výpočtu HDP

Hrubý domácí produkt tvoří úhrn všech finálních výrobků a služeb, které byly za určité období vyrobeny a poskytnuty na území daného státu. V samotné praxi je ale složité určit, zda je daný statek konečný, nebo zda-li se jedná o meziprodukt, který bude dále zpracován. Aby nebyl ve výpočtu zahrnut vícekrát, počítá se s přidanou hodnotou v jednotlivých fázích výroby. Při použití produkční metody se tedy jedná o součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví a sektorů trhu.

Výdajová metoda výpočtu HDP

Další možností, jak určit výši HDP, je vyčíslit výdaje jednotlivých sektorů na nákup finálních výrobků a služeb. Touto metodou se agregují spotřební a investiční výdaje, což umožní zjistit celkové domácí výdaje v běžných (tržních) cenách. Veškeré výdaje na meziprodukt se neberou v potaz, protože se počítá pouze s hodnotou finálních nákupů.

Hrubý domácí produkt je tak představován sumou následujících položek:

• (C) výdaje domácností na spotřebu
• (I) soukromé hrubé domácí investice
• (G) výdaje státu na nákup výrobků a služeb
• (X) čistý export, resp. export mínus import

HDP = C + I + G + X

Důchodová metoda výpočtu HDP

Důchodovou metodou se HDP počítá jako součet národního důchodu (ND), který je představován součtem příjmů (důchodů) domácností, amortizace (a) a nepřímých daní (n). V rámci ND se do výpočtů zahrnují následující důchody:

• (w) odměny za práci (před zdaněním) – hrubé mzdy
• (r) renty – důchody vlastníků půdy, nemovitostí atd.
• (z) hrubé zisky korporací (před zdaněním)
• (i) čisté úroky – rozdíl mezi inkasovanými a placenými)
• (y) důchody ze samozaměstnání – příjmy vlastníků firem apod.

Jestliže pak k ND připočteme zmíněnou amortizaci (opotřebení) a nepřímé daně, výsledkem je hrubý domácí produkt:

HDP = w + r + z + i + y + a + n

Důchodová metoda nezohledňuje všechny důchody, nýbrž jen důchody jednotlivců či korporací, jejichž původ je v běžné produkci statků a služeb. Tím pádem vylučuje transferové platby (tedy důchody, které nemají charakter plateb za běžné výrobní služby).