Garbage in, garbage out (GIGO) je neformální označení následujícího principu: špatné a nekvalitní vstupy poskytují v zásadě špatné a nekvalitní výstupy či výsledky. Termín se začal používat v IT, konkrétně firmou IBM. Vstupy byla myšlena jak nekvalitní data, tak také například špatné zadání, špatný algoritmus a podobně.
Jak se dá princip Garbage in, garbage out uplatnit i jinde?
Protože princip vlastně vychází z filosofie řízení kvality, lze jej uplatnit prakticky kdekoliv, kde potřebujeme zdůraznit vliv kvality vstupů nebo třeba výrobního procesu na výsledek. Síla a oblíbenost termínu Garbage in, garbage out tkví v jeho přímočarosti a srozumitelnosti. Řada lidí a manažerů se v praxi může v rámci své provozní “slepoty” soustředit více na proces nebo postup (mechanické opakování rutinní činnosti) a zapomenout na další okolnosti, například kvalitu vstupních dat pro vypracování finančního plánu, který se má blížit skutečnosti.
Lze jej tedy uplatnit v plánování, rozhodování, finančním řízení, finančním modelování, výrobě, předpovědních modelech, simulaci a dalších oblastech, kde selhání kvality vstupů vede ke špatnému rozhodování. Následkem je pak kaskáda špatných výsledků.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená