Organizační struktura (Organizational Structure)

Organizační struktura (anglicky Organizational Structure) je hierarchické uspořádání vztahů mezi jednotlivými pracovními místy v rámci organizačních útvarů a vztahů mezi útvary v rámci organizace. Zahrnuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti a řeší vzájemné pravomoci (kompetence), vazby a odpovědnost. Je nezbytná pro řízení většího počtu lidí a proto se bez organizační struktury neobejde žádná organizace, protože nastavuje komunikační pravidla a tím sjednocuje jednotlivé podnikové činnosti, procesy a lidi a formalizuje jejich vztahy za účelem dosažení společných cílů organizace.

Neexistuje nic jako optimální organizační struktura. Existují jen organizační struktury, které fungují v konkrétních podmínkách konkrétních organizací - tedy optimálně využívají schopností a styl řízení konkrétních manažerů a ostatních pracovníků k dosažení cílů organizace.

Organizační struktura v praxi

Organizační struktura bývá zachycena (oficiálně kodifikována) ve směrnicích a pracovních náplních, ze kterých plynou vazby nadřízenosti, podřízenosti, pravomoc a odpovědnosti jednotlivých lidí nebo pracovních pozic, na kterých lidé pracují. To je důležité pro řízení lidí, rozhodování a schvalování. Schvalovací workflow musí vyplývat z pravomocí a tedy i z organizační struktury. Stejně tak z ní vyplývá i oprávnění jednotlivých lidí v konkrétních procesech.

Kromě těchto oficiálních vazeb existují přirozeně v každé organizaci také neformální vazby a vliv jednotlivých lidí, který jde nad rámec té formální organizační struktury. Čím více jsou organizace orientovány autokraticky, tím je více rozhodující ta formální organizační struktura a naopak ve více demokratických a pružných firmách převládá neformální vliv. I u nich musí být ale jasně nastavené organizační principy, protože z nich plynou právní či finanční odpovědnosti a to se pouze neformálně řešit nedá.

Základní typy orchanizačních struktur