Emoční inteligence (anglicky Emotional Intelligence, EI, někdy EQ) je lidská schopnost zacházet s emocemi, empatií a spolupracovat se svým sociálním okolím.
Emoční inteligence je koncept specifické inteligence původně představený Danielem Golemanem v roce 1995 (Goleman nebyl prvním autorem tohoto konceptu, ale byl nejvlivnější).
Goleman definoval emoční inteligenci jako: „Schopnost vyznat se sám v sobě i v ostatních, vnitřní motivace a zvládání vlastních emocí i emocí cizích.“
Podle Golemana zahrnuje emoční inteligence tyto složky:
- Sebeuvědomování - uvědomování si a porozumění vlastním emocím
- Seberegulace - zvládání vlastních emocí a impulsů
- Sociální dovednosti - umění a dovednost v mezilidských vztazích
- Empatie - vnímavost k emocím jiných lidí
- Motivace - schopnost sám sebe motivovat
Emoční inteligence může být do jisté míry srovnávána se sociální inteligencí (Vernon), nebo s intrapersonální a interpersonální inteligencí u Gardnera, případně s praktickou inteligencí u Sternberga.
K čemu je nám emoční inteligence v praxi?
Emoční inteligence je zejména o schopnosti zvládat vlastní emoce a vcítit se do emocí ostatních (empatii). Je vrozená a v průběhu života spoluvytváří v nejrůznějších sociálních interakcích ať již v rodině, okruhu známých, ve škole nebo v práci. V životě ji tedy buď navyšujeme nebo naopak poškozujeme a snižujeme. Na rozdíl od IQ nám EI pomáhá v běžných životních situacích, lidé s vyšší EI snáze komunikují, navazují vztahy, dokážou mít své emoce pod kontrolou a jsou schopni lépe zvládat stresové situace.
Jedním ze způsobů měření emoční inteligence emoční kvocient EQ.
V personalistice lze zohlednit tyto vlastnosti, respektive požadavky na vytváření a obsazování pracovních míst - analýza pracovních míst. Emoční inteligence jedince zásadním způsobem ovlivňuje mimo jiné jeho schopnost pracovat v týmu či jiné skupině lidí a tím i jeho pracovní výsledky.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená