Diferenční analýza (Gap analýza)

Diferenční analýzu někdy též Gap analýza (anglicky Gap Analysis) je analýza zaměřená na zjištění nějakého nedostatku, mezery, nebo rozdílu mezi současným stavem a stavem požadovaným, stavem v jiné firmě, nebo například stavem nějaké dobré praxe. Diferenční analýzu navrhl Igor Ansoff.

Jaké jsou kroky gap analýzy?

Gap analýza se skládá z následujících kroků:

• Popis stávajícího stavu
• Stanovení cílů (popis cílového stavu)
• Určení rozdílu (mezery) mezi stávajícím a cílovým stavem, seznam nedostatků nebo věcí k nápravě či zlepšení
• Návrh variant dosažení cílového stavu (alternativní strategie)
• Zhodnocení variant a výběr nevhodnější z nich
• V případě potřeby se celý postup opakuje, dokud není dosaženo cílového stavu

Poznámka: V kognitivní psychologii se podobnému problému (řešení problémů) v 70. letech 20. století věnovali Allen Newell a Herbert A. Simon pod názvem analýza prostředek - cíl (means-end analysis).

Kde se v praxi používá gap analýza?

Tato analytická metoda či analytická technika patří mezi metody rozhodování a řešení problémů, jedná se o jednoduchou metodiku či  postup, který je využitelný v situacích, kdy dochází k plánování nějaké strategie nebo změny.

• Tržní gap analýza, analýza tržních mezer - používá se pro zjištění mezer na trhu. Pomáhá tedy při volbě marketingové nebo obchodní strategie.
• Bezpečnostní gap analýza se používá při zjištění nedostatků v bezpečnostních opatřeních, například v oblasti fyzické bezpečnosti, ochraně informací nebo osobních dat
• Legislativní gap analýza odpovídá na to, zdali firma splňuje všechny zákonné požadavky - jejím výstupem je buď konstatování že je vše v pořádku nebo seznam nedostatků