Delegování (Delegation)

Delegování někdy též dělba kompetencí (anglicky Delegation) znamená přenesení úkolů či přesně vymezeného rozsahu pravomocí a odpovědností manažera na jinou osobu, organizační jednotku nebo nižší stupeň řízení.

Je to předáním pravomoci společně s odpovědností. Ta je z principu nedělitelná, takže se přenáší na osobu, na kterou úkoly nebo pravomoc delegujeme. Delegování ale není jen o přenesení úkolů na podřízené - je to zplnomocnění něco udělat, zároveň ale s přenesením důvěry, poselství na jeho základě může pověřený pracovník ovlivňovat delegované činnosti a spolupracovat s ostatními. Společným zájmem by mělo být splnění úkolu, a nikoliv ukázání neschopnosti pověřeného pracovníka. V tomto smyslu je delegování součástí řízení úkolů ve firmě.

Co je hlavním cílem delegování?

Cílem delegování je růst efektivnosti práce pomocí rozdělení úkolů na další pracovníky. Je to proces předávání úkolů na podřízené pracovníky nebo kolegy. Je to také jeden z nástrojů pro rozvíjení motivace pracovníků - dobře delegovaný úkol může vést ke zvýšení motivace a pocitu důvěry v pracovníka, na nějž je úkol delegovaný. jedním z hlavních cílů je efektivní využití pracovních kapacit - delegováním dochází k uvolnění kapacity jednoho pracovníka díky přenesení úkolu na jiného. Ten by měl mít dostatečné kompetence a kapacitu.

Jaké úkoly a činnosti jsou pro delegování vhodné a jaké ne?

Pro delegování jsou vhodné jednoduché úkoly a rutinní práce, a okrajové práce. Vhodné jsou také úkoly, které vyžadují odbornost, kterou manažer již mít nemusí. Manažeři ale v praxi také delegování využívají k přenesení neoblíbených úkolů na své podřízené. Jako nevhodné pro delegování jsou úkoly a činnosti, které jsou jádrem činnosti a povinností manažera, tedy strategické aktivity, kontrola a hodnocení pracovníků, důvěrné činnosti nebo práce s důvěrnými a osobními informacemi, nejasné úkoly a jiné citlivé úkoly.

Neméně důležité je dočasné zastupování v době nepřítomnosti (dovolená, nemoc), kdy manažer musí nějakým způsobem delegovat i své další povinnosti - například schvalování a to tak, aby se procesy ve firmě nezastavily - například schvalovací workflow.

Jaké jsou hlavní zásady při delegování?

Důležité je dodržení několika základních zásad, jako je nevměšování se do delegovaného úkolu. To lze samozřejmě splnit v situaci, kdy má pracovník dostatečné kompetence - tedy znalosti, schopnosti a pravomoc delegovanou činnost vykonat. Kromě toho musí mít také kapacitu svěřené úkoly vykonat. Nezasahování do svěřených úkolů je ale jedna ze základních zásad dobrého delegování. Na pracovišti také musí být vytvořené vhodné podmínky pro delegování, musí existovat správní firemní kultura, schopnosti manažera delegovat a schopnosti pracovníků realizovat delegované činnosti.