Náhradní plán (Contingency Plan)

Náhradní plán, alternativní plán, záložní plán nebo také plán B (anglicky Contingency Plan) je záložní plán pro případ, kdy nastane nežádaná situace, například katastrofa, pohroma nebo třeba neočekávané výdaje.

Kde a jak se záložní plán používá?

Záložní plán je tu pro neočekávané nebo nechtěné situace, například:

• přírodní katastrofa (vyplavení, vyhoření aj.)
• katastrofa způsobená člověkem (výbuch aj.)
• vykradení
• neočekávaná změna v týmu
• neočekávaná finanční situace a podobně.

Se záložním plánem se můžeme setkat při řízení rizik, krizovém řízením nebo také při řízení a plánování projektů (i zde mohou nastat neočekávané situace). Záložní plán může například obnášet nutnost vytvoření rezervy v rozpočtu pro případ neočekávaných výdajů nebo přípravu různých scénářů toho, jak postupovat, pro případ katastrofy.

Pokud jde všechno podle plánu a nenastane neočekávaná situace, pro kterou je záložní pán vytvořený, pak nemusí být nikdy použitý. Je určitě dobré mít ho připravený, aby v případě neočekávané situace nemuselo dojít k improvizaci, na kterou nemusí být čas nebo ke které mohou týmu chybět dostatečné zkušenosti.

Kontingenční plánování je součástí řízení rizik, business kontinuity managementu nebo obnovy po katastrofě (disaster recovery).

Jak náhradní plán vypadá?

Je to souhrn kroků, které se aplikují, pokud nastane neočekávaná situace a původní plán není možné použít. Podle situace může mít podobu rámcového plánu nebo detailní posloupnosti kroků, které se uplatní v konkrétní budoucí nežádoucí situaci tak, aby mohlo dojít buď ke splnění původních cílů, k obnově situace nebo alespoň k záchraně celé situace.

Náhradní plán se vytváří na základě předchozí analýzy rizik nebo nějaké analýzy dopadů. Vytváří se pro scénáře, které jsou pro firmu nebo její procesy kritické.