ManagementMania AppMania EduMania JobMania BusinessPages


  Citovat
Co je Cloud
Cloud je způsob používání software nebo hardware formou služeb a prostřednictvím internetu. Zjednodušeně řečeno je to pronájem formou služby.

Cloud ComputingCloud (nebo také Cloud Computing) je využívání software nebo hardware formou služeb a prostřednictvím internetu a v současnosti představuje jeden z nejdůležitějších trendů v IT, na který přecházejí i největší poskytovatelé podnikového software. Z pohledu zákazníka se díky cloud computingu nemusíme starat o žádné své servery a s tím spojené věci, ale prostě to co potřebujeme (software, diskový prostor - úložiště, atd.) nakoupíme formou služby. Poskytovatel se pak postará o případné složení této služby z více dílčích služeb - například aplikací (software), výpočetního výkonu, datových úložišť, infrastruktury - z více (mrak-cloud) dílčích poskytovatelů.

Jako zákazník tak platíme jen za zdroje, které skutečně využíváme a nestaráme se provoz nutné infrastruktury.

Pojem „Cloud – mrak“ se začal objevovat v druhé polovině devadesátých let minulého století. První služba Cloud Computingu – Amazon Web Services (AWS) – vznikla v roce 2002, protože společnosti Amazon nevyhovovalo, že využívá přibližně jen 10 % kapacity svých serverů a zbytek leží ladem pro případy nárazového využití, například v období před vánoci, kdy je nápor zákazníků mnohonásobně vyšší než ve zbytku roku. Amazon tedy začal nevyužitou kapacitu prodávat. První komerční služba – Amazon Elastic Compute Cloud (EC2) – pak byla spuštěna v roce 2006. Teprve později se k trendu Cloud Computingu začaly přidávat další významné IT společnosti.

Jak pomáhá cloud computing při podnikání?

Před nástupem cloudu platilo, že firma, která potřebovala pro své podnikání nějaký druh podnikové aplikace, musela zároveň s tím pořídit a udržovat infrastrukturu - servery a lidi, kteří je museli udržovat. Pro začínající firmy to bylo finančně náročné, často úplně nedostupné. Díky cloudovým službám (a také díky možnosti aplikace pronajímat) se startupům, začínajícím nebo rostoucím firmám otevírají obrovské možnosti. Říká se “Cloud jako enabler” jako něco, co umožňuje rychle postavit business. Firmy tak mohou využívat nejen e-malové služby, úložiště dokumentů, spolupracovat v týmu, řídit úkoly, ale také fakturovat, vést účetnictví, informace o svých lidech, smlouvách o zákaznících a mnoho dalšího aniž by museli vynakládat velké investice.

Co takový rozmach cloudu umožnilo?

Masivní využívání cloudových řešení bylo umožněno především rozvojem dostatečně silného připojení na internet a také rozmachem tzv. virtualizace na straně poskytovatelů IT. Ta umožnila na jednom fyzickém serveru provozovat více virtuálních serverů pro více zákazníků najednou. Pomáhá tedy lépe vytěžovat běžící výkon serverů a využívat tak úspory z rozsahu. Také díky tomu jsou cloudové služby finančně dostupnější.

Cloud tedy není žádný konkrétní hardwarový či softwarový produkt, ale o model dodávky IT zdrojů nebo ucelených řešení. Zjednodušeně lze říct, že je to vlastně jedna z forem outsourcingu.

Čím je cloud charakteristický?

Základní principy a myšlenky tohoto přístupu jsou však mnohem starší a jako uživatelé se s nimi běžně setkáváme již mnohem delší dobu, aniž bychom to vnímali. Například používání klasického e‑mailu či využívání různých hostingových služeb, kdy využíváme placených či bezúplatných služeb, lze svým způsobem označit jako Cloud Computing. V těchto případech jsou data, aplikace a infrastruktura „někde v mraku“ – jako uživatelé nevíme, kde se fyzicky nachází. Cloud Computing se však od standardních hostingových, e‑mailových či jiných služeb odlišuje zejména ve třech věcech:

  • Cloud computing je škálovatelný - to znamená, že změny rozsahu nebo parametrů si může zákazník sám určovat - například navýšení výkonu, navýšení úložní kapacity atd.
  • Cloud computing je samoobslužný - zákazník si většinu věcí objednává a řídí sám (self-service)
  • Primárním cílem je redukce nákladů na provoz svého informačního systému (cloud computing tedy přináší provozní úspory), minimálně v tom, že firma nemusí mít vlastní odborníky

Podstatnou vlastností cloudu je, že uživatel neví a obvykle ani nepotřebuje vědět, kde jsou fyzicky umístěna data ani samotný software.

Cloud tedy znamená jen provoz aplikací?

Cloud může být na úrovni aplikací pro uživatele - na úrovni software (tzv. SaaS), na úrovni pronájmu nějaké platformy (Paas) nebo se může jednat dokonce o pronajatý hardware (tzv. IaaS). Může se jednat dokonce o kombinaci všeho výše uvedeného. Poskytovatelé tedy mluví o třech základních úrovních služeb cloud computingu.

Zákazníkovi je to celkem jedno, který z těchto tří pojmů se ho týká (nejčastěji je to ale právě SaaS), pro něj je podstatné co dostane. Jsou to různé cloudové podnikové aplikace nebo například zálohování. V drtivé většině má zákazník k dispozici nějakou webovou stránku, speciální klientskou nebo mobilní aplikaci, pomocí které své cloudové služby obsluhuje.

Jaký je rozdíl mezi privátním a veřejným cloudem a co je to ten hybridní cloud?

  • Veřejný cloud - je takový cloud, kdy organizace využívá cloud externího poskytovatele, platí jen za služby
  • Privátní cloud - je taková situace, kdy organizace má své služby izolované od ostatních, kdy je vyhrazený pouze pro jednu organizaci. Má tedy znatelně vyšší míru bezpečnosti. Většinou platí, že privátní cloud je bezpečnější než “klasický” provoz IT ve firmě.
  • Hybridní cloud - je zčásti založen na základech privátního cloudu, který je obohacený o možnosti využívání veřejného cloudu. Jednoduchý příklad je zálohování dat do cloudového úložiště mimo firmu.

Výhodou hybridního řešení je lepší optimalizace využití ICT infrastruktury, možnost škálování výkonu a odolnost vůči výpadku, takže dochází k optimalizaci investic do IT a ke zvyšování bezpečnosti IT služeb.

Jaké jsou výhody a nevýhody cloudových řešení?

Cloud computing má z pohledu zákazníka celou řadu výhod ale též nedostatků a rizik. Mezi možné přínosy oproti klasickému modelu provozování informačních technologií patří zejména:

  • Značná škálovatelnost služeb – to umožňuje využívat a platit jen za potřebný rozsah služeb. Parametry služby (např. kapacitu, výkon apod.) je možné dynamicky měnit dle aktuální potřeby zákazníka, což je jedna z největších předností Cloud Computingu. Snadno si tedy můžeme zajistit lepší parametry/kvalitu služby v období s větším vytížením a naopak snížit parametry/kvalitu (a tím i náklady) v období s menším vytížením.
  • Nižší investiční náklady – není nutné pořizovat, vlastnit a udržovat vlastní hardware či software, je nutné pouze vytvoření základní infrastruktury a dostatečná konektivita k internetu. Případně jsou, dle typu služby, nutné určité investice na pořízení speciálního klientského software. Jiné opakované či skryté investice nejsou obvykle potřebné, pokud ano, pak nebývají vysoké. Investiční náklady se tedy přesouvají do provozních nákladů, které představují pravidelné platby za využívání služby. To je významný aspekt zejména pro orgány veřejné správy (tj. státní správy a samosprávy), u kterých přestavují investiční a provozní náklady jinou část jejich rozpočtu.
  • Nižší mzdové náklady na ICT pracovníky – v tomto případě není nutné zaměstnávat velký počet různých ICT specialistů, obvykle postačuje malé a efektivní ICT oddělení, případně lze uvažovat o jeho outsourcingu. Pokud tedy nějaké společnosti nabízíme služby Cloud Computingu, pak není vhodné jednat s jejich ICT oddělením (z jejich pohledu, je připravujete o práci), ale spíše s managementem společnosti, pro který může tato forma provozování ICT představovat určité přínosy.
  • Nezávislost na místě, čase a platformě – služby Cloud Computingu je obvykle možné používat odkudkoliv a kdykoliv, podmínkou je však konektivita k internetu. Vzhledem k tomu, že služby jsou typicky dostupné prostřednictvím standardního webového prohlížeče, je možné použití na různých platformách, jako například MS Windows, Linux, Mac OS, různých mobilních zařízení apod.

Jako jsou nedostatky cloudu?

  • Data jsou fyzicky uložena u poskytovatelů služeb – díky čemuž nejsou pod přímou kontrolou zákazníků. Potenciálně zde existuje riziko úmyslného či neúmyslného zneužití dat. To ovšem neznamená, že bychom měli mít negativní pohled na bezpečnost Cloud Computingu, spíše je nutné vybírat si spolehlivé a důvěryhodné poskytovatele. V dnešní době je zabezpečení dat u předních poskytovatelů na velmi vysoké úrovni, často mnohem vyšší, než bychom dosáhli vlastními prostředky.
  • Data mohou být fyzicky uložena v jiné zemi – u velkých poskytovatelů jsou obvykle využívána komerční technologická centra po celém světě. Tato skutečnost může představovat určité právní problémy, například v oblasti zpracování osobních nebo citlivých údajů, autorských práv apod. Specifické požadavky pak mohou mít také orgány veřejné správy. Někteří poskytovatelé služeb jsou si vědomi tohoto nedostatku a nabízejí rovněž alternativu s umístěním v technologických centrech v dané zemi (např. máme garanci, že naše data jsou fyzicky uložena v ČR).
  • Značná závislost na poskytovateli služby a jeho řešení – použité softwarové a hardwarové řešení je dáno poskytovatelem a obvykle je nemůžeme ovlivnit. Dále je velmi důležité zmínit, že změna poskytovatele služby může být velmi komplikovaná a nákladná.
  • Přechod z klasického modelu provozování IS/ICT na Cloud Computing – jedná se o poměrně náročný proces, který může zahrnovat jak výměnu, úpravu či vytvoření potřebných aplikací tak i migraci dat ze stávajících systémů. Z technického hlediska to může být poměrně komplikovaný úkol.
  • Vyšší provozní náklady na konektivitu k internetu – vzhledem k podstatě Cloud Computingu, kdy jsou služby poskytovány prostřednictvím internetu, přirozeně roste objem přenesených dat a současně se zvyšují požadavky na přenosovou rychlost a latenci spojení. Tyto vyšší náklady však mohou být kompenzovány mnohem většími úsporami v jiných oblastech.

Lze říct že Cloud Computing je do určité míry marketingový pojem, který je aktuálně velmi populární, nicméně jeho principy nejsou zcela nové. Zcela jistě se však jedná o velmi významný trend, který bude značně ovlivňovat vývoj podnikové informatiky v budoucích letech. Obecně nelze říci, jestli převažují přínosy či nedostatky tohoto přístupu – vždy záleží na konkrétním případu a potřebách zákazníka.

Existují dva extrémní názory na Cloud Computing, z nichž ani jeden nelze považovat za správný. V jednom případě se jedná o naprosto odmítavý postoj a obavu o bezpečnost dat, kdy se organizace snaží zajistit provoz ICT výhradně vlastními prostředky. V druhém případě se pak jedná o naprosté nadšení pro Cloud Computing s cílem provést outsourcing pokud možno veškerého ICT (s výjimkou základní infrastruktury). Tato změna je však velmi radikální a mnohdy nepromyšlená.

Nejlepší je pragmatický přístup, kdy je nutné úplný nebo částečný přechod na Cloud Computing pečlivě zvážit a optimalizovat. Současně je nutné zvažovat také náklady a problémy spojené s přechodem/migrací na Cloud Computing, případně též v souvislosti s pozdější změnou poskytovatele služeb. V souladu s výše uvedenými kategoriemi inovací ICT tak může zákazník snížit svoje náklady a zvýšit svoji provozní excelenci.

Související pojmy a metody:

Související oblasti řízení:

Související software:

předchozí další
Pomohl Vám tento článek?
Hodnocení:
Poslední aktualizace: 14.05.2019

Komentáře



Pro vstup do diskuze musíte být přihlášený

Přihlásit


Lidé, kteří to umí