Centralizace je metoda organizování a řízení, kdy jsou manažerské a rozhodovací pravomoci soustřeďovány do rukou vrcholového managementu organizace. Centralizace umožňuje na jedné straně jednotné rozhodování „z centra“, na druhé straně omezuje autonomii organizačních útvarů a může snižovat flexibilitu rozhodování.
Centralizace se může týkat veškerého rozhodování a pravomocí, nebo mohou být centralizovány pouze vybrané manažerské funkce.
Co znamená centralizace v praxi?
Centralizace je přirozenou snahou některé věci řídit jednotně v celé organizaci. Zároveň znamená zvýšení počtu rozhodovacích stupňů (viz strmá organizace), což může způsobovat delší rozhodování a tedy snížení pružnosti organizace. Nelze ovšem jednoznačně říci, že centralizace má jen negativní důsledky. Dobře centrálně řízené organizace nebo jejich části na druhou stranu mohou využívat snížení nákladů (například centralizace nákupu), lepší koordinaci a snížení informačního šumu mezi jednotlivými větvemi organizace.
Nejlepší formou centralizace je však sjednocení vize a cílů a řízení pomocí těchto elementů, než centralizace veškerého provozního rozhodování.
Centralizace se také používá v obdobích, kdy je třeba jednotné řízení z jediného místa, například v krizovém řízení.
Komentáře
Do diskuze nelze přispívat, protože je uzamčená