ManagementMania AppMania EduMania JobMania BusinessPages


Dovolená představuje pro většinu lidí pohodu a odpočinek. Pro firemní účetní je to další oblast, jejíž vývoj musí neustále sledovat. Který zaměstnanec má nárok na dovolenou? A co s nevyčerpanou dovolenou?

Vznik nároku na dovolenou

Dovolenou bere každý zaměstnanec jako samozřejmost, obzvláště ze začátku pracovního poměru s ní nesmí počítat jako se samozřejmostí. Nárok na dovolenou totiž vzniká po odpracování alespoň 60 pracovních směn (většinou 60 pracovních dní). Za odpracovaný den se bere den, kdy zaměstnanec odpracuje převážnou část své směny.

Zákonem daný nárok na dovolenou jsou 4 týdny v roce. „Pokud jste státním zaměstnancem, náleží vám pak dovolená v délce 5 týdnů. U pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí dovolená 8 týdnů v kalendářním roce,“ upřesňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Zákonná definice dovolené

Jak již bylo zmíněno, zaměstnanec má ze zákona nárok na 4 týdny dovolené. Týdnem potom zákoník práce rozumí sedm po sobě následujících kalendářních dní. Svátky, které připadnou na pracovní den, se do dovolené nepočítají. Zaměstnavatel se se zaměstnanci může domluvit i na dovolené nad rámec zákona. Dovolená navíc by měla být uvedena v kolektivní smlouvě nebo v nějakém jiném vnitřním předpisu. Předejde se tak zmatkům a nejasnostem při čerpání.

Kontrola nároku na dovolenou

Zaměstnanec má každý měsíc přehled o vyčerpané dovolené. Tento údaj se uvádí na výplatní pásce. V případě, kdy zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele jen část roku nebo nárok na dovolenou ještě nemá načtenou, může si jej spočítat podle internetových kalkulátorů  podle odpracovaných dnů nebo měsíců.

„Pokud jste za rok neodpracovali ani 60 dní u jednoho zaměstnavatele, náleží vám dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce,“ upřesňuje odborník na účetnictví z firmy Tigra.

Čerpání dovolené po částech

Podle zákoníku práce by aspoň jedna část čerpané dovolené měla činit nejméně dva týdny v celku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak. Z provozních důvodů může zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené nebo zaměstnancům dovolenou nařídit.

Co s nevyčerpanou dovolenou

Pokud zaměstnanec nestihl v daném kalendářním roce vyčerpat dovolenou, převede se mu do dalšího roku. Proplácení dovolené je možné jen v případě ukončení zaměstnaneckého poměru. „Od roku 2012 je potřeba nevyčerpanou dovolenou účtovat jako dohad a zároveň do osobních nákladů, které jsou daňově uznatelné,“ říká Vaněk.

Dovolená navíc jako motivační nástroj

Týden dovolené navíc patří mezi žádaný zaměstnanecký benefit ze strany zaměstnanců. Téměř 80 % firem jejich přání respektuje a vyšší počet dnů dovolené nabízí. Populární jsou také tzv. sick days, které zaměstnanci využívají v případě nečekaných zdravotních potíží. Nejčastější jsou dny dovolené navíc v odvětví informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví. Nejméně se tento benefit nabízí v restauračních a ubytovacích zařízeních.

Nárok na dovolenou v zahraničí

U nás je zákonný nárok na dovolenou standardem a pracovní poměr si bez něj ani neumíme představit. Například v USA nemají zákonem stanovenou minimální délku dovolené, ta závisí na kolektivní smlouvě, kterou zaměstnanec podepíše. V Polsku, Japonsku nebo Hongkongu délka dovolené záleží na počtu let praxe, v Maďarsku zase na věku zaměstnance.

 

 

Pomohl Vám tento článek?
Hodnocení:
Autor: Lenka Hošková | Vytvořeno: 27.09.2017

Komentáře



Pro vstup do diskuze musíte být přihlášený

Přihlásit