ManagementMania AppMania EduMania JobMania BusinessPages


Podle aktuálních pravidel se v případě tuzemské služební cesty do odpracované doby nepočítá cesta na pracovní cestu. Proplacena zaměstnanci bude jen ta doba strávená na cestě, která je jeho oficiální pracovní dobou.

Služební neboli také pracovní cestou se rozumí doba od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, včetně výkonu práce v tomto místě a návratu zaměstnance z této cesty. Tak je zákonná definice služební cesty.

Pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce, které musí být uvedeno v pracovní smlouvě. Místo výkonu může být stanoveno různě. Může to být konkrétní adresa, město, kraj nebo celá ČR. V takových případech se jako počátek pracovní cesty bere místo, odkud zaměstnanec k výkonu práce nejčastěji vyjíždí,“ upřesňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Nárok na stravné za vyslání na služební cestu

Služební cesty mohou být pro zaměstnance příjemným zpestřením. Změna pracovního prostředí brání vzniku stereotypu a také zaměstnanec má za služební cestu nárok na různé finanční náhrady, včetně nároku na stravné.

Nárok na oblíbené diety vzniká při služební cestě delší než 5 hodin. Výše stravného není pevně daná. Pro zaměstnance ve státní sféře je stanovena její minimální a maximální hranice, pro zaměstnance v soukromém sektoru je dané pouze minimum. „Pokud se ovšem stravné dostane nad limit pro zaměstnance státní sféry, je přičteno k hrubé mzdě, zdaněno a podléhá odvodům pojistného,“ dodává Vaněk. Pokud zaměstnanec získá nárok na stravné, nemá nárok na stravenky (pokud je dostává).                    

Délka pracovní cesty

Stravné státní sféra

Stravné podnikatelská sféra

5 – 12 hodin

72 – 86 Kč

Min. 72 Kč

12 – 18 hodin

109 – 132 Kč

Min. 109 Kč

18 a více hodin

171 – 205 Kč

Min. 171 Kč

Pokud má zaměstnanec po celou dobu služební cesty zajištěnou bezplatnou stravu, nárok na diety nevzniká. V případě, že mu je poskytnuto jen některé z jídel, stravné se snižuje za každé bezplatně poskytnuté jídlo. Zákonem je dána maximální srážka za každé jídlo, ale je jen na zaměstnavateli, jestli ji srazí v plné výši. Jakékoli změny oproti zákonu však musí být domluvené předem.

Příklad srážky v případě jednoho bezplatného jídla.

Délka pracovní cesty

Maximální snížená hodnota stravného

5 – 12 hodin

70 %

12 – 18 hodin

35 %

18 a více hodin

25 %

Doba cestování na služební cestu

Podle aktuálních pravidel se v případě tuzemské služební cesty do odpracované doby nepočítá cesta na pracovní cestu. Proplacena zaměstnanci bude jen ta doba strávená na cestě, která je jeho oficiální pracovní dobou. Důvodem je, že doba cestování se bere jako doba rozhodná pro připsání pracovních náhrad (zaměstnanec nedělá to, co je jeho náplní práce), tudíž mu nepřísluší náhrada za práci přesčas. Pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak. 

Jako příklad Vaněk uvádí: „Zaměstnanec má pracovní dobu od 8 do 16 hodin. Na služební cestu vyrazí v 7 hodin a dorazí v 9 hodin. Pak odjíždí v 15 hodin a vrací se v 17 hodin. Zaplaceno dostane od 8 do 16 hodin. V období od 7 do 8 a od 16 do 17 hodin totiž tráví jinak než plněním pracovních úkolů.“ Zaměstnanec s vysláním na pracovní cestu vždy musí souhlasit, přijímá tak i všeobecné podmínky ohledně proplacení pracovní doby.  

 

Pomohl Vám tento článek?
Hodnocení:
Autor: Lenka Hošková | Vytvořeno: 24.08.2017

Komentáře



Pro vstup do diskuze musíte být přihlášený

Přihlásit