ManagementMania AppMania EduMania JobMania BusinessPages


Každý zaměstnanec má ze zákona nárok na dovolenou. Dovolená nad rámec zákona představuje zajímavý způsob, jak odměnit zaměstnance. Způsobů, jak zahrnout dovolenou do systému benefitů je několik. Například týden dovolené navíc, nebo příspěvky na dovolenou. Pokud je v podniku zřízen fond kulturních a sociálních potřeb, nebo jeho obdoba, je možné z něj přispět až 20.000 Kč, aby příspěvek byl výhodný pro obě strany.

Delší dovolená

Zákonná doba dovolené jsou 4 týdny u zaměstnanců v soukromé sféře, 5 týdnů u státních zaměstnanců a 8 týdnů u akademických a pedagogických pracovníků. „Týdnem dovolené se rozumí  7 po sobě jdoucích kalendářních dní. Pokud na některý den ve zvoleném období připadá státní svátek, tak se samozřejmě do dovolené nepočítá,“ upřesňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Týden dovolené navíc je ze strany zaměstnanců jedním z nejžádanějších benefitů. Na straně zaměstnavatele se zároveň jedná o jeden z finančně nejnáročnějších. Každý den volna navíc, pro něj znamená vyšší odvody na zdravotní a sociální pojištění a nutnost najít náhradu za zaměstnance, který se nebude aktivně podílet na vytvoření zisku. Na oplátku získá odpočatého, spokojeného a loajálního zaměstnance.

Finanční příspěvek na dovolenou

Tato forma příspěvku je výhodná pro obě strany. V případě, že se bude jednat o nepeněžní plnění, zaměstnanec z příspěvku nebude odvádět daně ani pojištění. „Nepeněžní plnění znamená, že zaměstnavatel nedá zaměstnanci peníze na dovolenou na ruku, ale pošle je přímo cestovní kanceláři a zaměstnanec pak dostane odměnu ve formě zájezdu, nikoli peněz,“ vysvětluje Vaněk.

Zaměstnavatel příspěvky financuje z fondu kulturních a sociálních potřeb, případně fondem zřízeným kolektivní smlouvou nebo jiným vnitřním předpisem. Příspěvek do 20.000 Kč tvoří pro zaměstnavatele nedaňový náklad. „Příspěvek na dovolenou je nástrojem daňové optimalizace. Důležité je, že příspěvek nemusí být poskytnutý jen zaměstnancům na hlavní pracovní poměr, ale například také lidem pracujícím na dohody konané mimo pracovní poměr,“ upozorňuje Vaněk.

Postup při úhradě dovolené dražší než 20.000 Kč

Pro čerpání tohoto příspěvku je důležité dopředu jasně stanovit kdo má na jaký příspěvek nárok a za jakou činnost. Výše příspěvku totiž nemusí být napříč podnikem jednotná. Při rozdělování příspěvků však musí být dodrženo rovné zacházení se zaměstnanci.

Příspěvek může krýt náklady na dovolenou celé rodiny. Je totiž určený na pokrytí nákladů nejen zaměstnance, ale také jeho rodinných příslušníků. Pokud by celková hodnota dovolené přesáhla částku, kterou zaměstnavatel pro zaměstnance určil, řeší se situace dvojím způsobem.

  • Zaměstnavatel uhradí jen 20.000 Kč a zbytek si uhradí sám zaměstnanec. Zde by však mohly nastat problémy s fakturací zájezdu.
  • Zaměstnavatel uhradí zájezd v jeho plné výši a částku přesahující 20.000 Kč vyfakturuje zaměstnanci. I v tomto případě zůstávají zachovány podmínky pro daňové zvýhodnění.

Zákon neklade podmínky o trvání pracovního poměru v době dovolené nebo rekreace. „To znamená, že pokud zaměstnavatel přispěje zaměstnanci na dovolenou půl roku dopředu, během toho půl roku skončí pracovní poměr, platí osvobození příjmu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele,“ uzavírá Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Pomohl Vám tento článek?
Hodnocení:
Autor: Lenka Hošková | Vytvořeno: 31.07.2017

Komentáře



Pro vstup do diskuze musíte být přihlášený

Přihlásit