Motivace a motivování
Motivace je jedním ze základních psychických procesů. Motivace je vnitřní pohnutka, která podněcuje jednání člověka. Motivace může být aktivována pomocí různých stimulů (stimulačních či aktivizačních faktorů). Motivace úzce souvisí s výkonností člověka.
Cílem motivování je aktivovat člověka, podnítit vnitřní hnací síly a usměrnit jeho chování k dosažení určitého cíle. Pro organizace je motivování jedinců jedním z klíčových faktorů úspěchu.
Pomocí motivace se vytváří a podněcuje u lidí vnitřní zájem, ochota a chuť se angažovat při plnění jim svěřených úkolů a cílů organizace. Motivace se zjednodušeně vztahuje k dosažení určitého cíle a uspokojení z jeho dosažení. Klíčové je dosažení skutečného vnitřního odhodlání.
Motivování je úsilí jednoho lidského jedince nebo jedinců vytvořit u jiného jedince (jiných jedinců) motivaci pro požadované chování a v praxi je nutnou součástí řízení, a vychází z toho, že člověku se z hlediska jeho přizozených pohnutek nechce pracovat, pokud nemá motivaci.
Sebemotivování je úsilí lidského jedince motivovat sám sebe.
Základní rozdělení motivačních faktorů je na:
- Pozitivní motivace - je založena na odměně za lepší výkony:
- Faktor hmotné zainteresovanosti
- Faktor morálního ocenění
- Faktor seberealizace
- Negativní motivace - ja založena na silových faktorech:
- Faktor existenční
- Faktor strachu (obava o práci nebo o pracovní místo)
Související metody a pojmy:
- Adamsova teorie spravedlnosti
- Alderferova teorie motivačních potřeb (ERG)
- Herzbergova teorie dvou faktorů
- Maslowova pyramida potřeb
- McClellandova teorie získaných potřeb
- McGregorova teorie XY
- Skinnerova teorie zesílení
- Vedení a komunikování
- Vroomova teorie očekávání
- Zachman Framework
- Základní pojmy
Související oblasti řízení:
Související vědní obory: